Kniha o hřbitově se totiž vymyká všemu, co jsem kdy četl. Ačkoliv nemá žádný příběh, čtenář nemůže přestat číst dokud nedojde na konec knihy. Když se mě lidé ptají čem kniha je, není lehké odpovědět. “Je to o retardovaném člověku, který městem táhne svou káru vybavenou klaksonem naloženou kartónovými krabicemi” říkám většinou, ale sám vím, že to není přesné. Kniha je o životě za komunismu a jak se vyrovnat se životem bez státostrany . Samko Tále je pozorovatel a nelítostný komentátor a kritik všeho kolem. Jednoho dne mu však věštec přikáže, že má napsat knihu o hřbitově. Samo neví proč a komentuje to po svém: “Protože já nejsem žádný debil, viděl jsem už různé knihy a taky jsem různé četl, nejvíc jednu, a to byla nejkrásnější kniha na světě a jmenovala se Pionýrské srdce a byla o jednom takovém, co chtěl být pionýrem, ale druhý zlý mu to nechtěl dovolit. Byla to nejkrásnější kniha na světě a někdy si myslím, že už žádná kniha na světě nemůže být krásnější než Pionýrské srdce. Já jsem nad ní plakal, ale tenkrát to nevadilo, protože to ještě byla Komunistická strana.”
Ačkoliv sám o sobě tvrdí, že není debil, po první stránce čtenář pochopí, jak hluboce se Samko mýlí. Ze začátku ho budete milovat, možná lítostivě. Jenže když budete o Samkovi vědět více, tím méně sympatií ve vás bude vzbuzovat. Žije ve stereotypech doby, ve které vyrůstal a nehodlá je opustit. V tom je kouzlo této knihy - Samkova loajálnost ke komunistické straně a to nejen před listopadovou revolucí, ale hlavně po ní. Stále chodí donášet k tajemníkovi Gunárovi a nadává na všechny, kteří nemají rádi Komunistickou stranu. Nemá rád Cikány, Maďary, nemá rád homosexuály, nemá rád Čechy.
Kniha je výpovědí o složitosti mezilidských vztahů. Ačkoliv nemá jednotný děj, není roztříštěná a chaotická. Pravidelně se věnuje vedlejším postavám ať už to je opilec, sebevrah, blázen nebo smolař. A právě to drží knihu pohromadě - tyto vedlejší postavy jsou podle mě tím hřbitovem, o němž je kniha napsána. Postavy jsou pohřbeny na hřbitově své doby. Často se u knihy budete smát, ale když ji dočtete a zamyslíte se, není na ní nic veselého. Můžete ji brát jako výpověď o jednom čtyřiačtyřicetiletém chudákovi, ale ta kniha je asi také o nás všech.

A kdo se skrývá za pseudonymem? Slovenský, a díky bohu také český nakladatel se rozhodli, že vypravěče příběhu budou uvádět jako autora celé knihy. Samko pořád píše o tom, jak neví, o čem ta kniha má být. Nikdy knihu o hřbitově nečetl. Ale vy tu knihu držíte v ruce. Skutečný autor, paní Daniela Kapitáňová tak vytvořila první reality show v knižní podobě. Díky za tu knihu, Samko.

20.04.2005
knihovnice.cz
Tomáš Fojtík