Karel Veselý

Bene mezi bohémstvím a dospělostí

Bene - Slovenčina pre samoukov / Spam poetry (Literarnklub.sk)
BenePeko & Roland Kanik - Slam Poetry (Hustle & Fitness)

Slovenský rapper Bene, zdá se, najel ve vydávání desek na půlroční cyklus. Přesně rok po své spolupráci s beatmakerem Stratasoulem a půl roku po nahrávce Záblesky geniality, úlomky šialenstva s kolegou Delikem se Bene vrací s albem Spam Poetry.

Je pod ním podepsaný projekt BenePeko (tedy rapper a jeho dlouholetý studiový parťák) a také bratislavský jazzman Roland Kánik známý z kapel Mango Molas, Quasimondo či Mango Salseros. A zatímco předchozí album s Delikem se prodávalo jako „bonus” k tričku, novinka slouží také jako jakýsi přívěšek k Beneho knížce textů Slovenčina Pre Samoukov/Spam Poetry.

BenePeko spolu debutovali už v roce 2004 na bezejmenném EPčku. Tehdy bylo Benemu 20 let a teprve hledal svůj originální styl, s nímž o dva roky později překvapil jako cestovatel po paralelních dimenzích Peťo Tázok. Projekt Modré hory či zmíněné poslední dvě desky představují Beneho trochu v jiné roli - jako pozorovatele života, který plyne ve všech svých zvláštních podobách. Poetická zkratka, rychle načrtnutý obraz nebo vcítění se do pocitů druhého člověka z něho dělá víc než dalšího tuctového rappera. Bene je nejsilnější, když na nové desce ve skladbě Príbehy obyčajného Slovenska jen do Kánikova freejazzového klavíru chrlí fragmenty životů lidí, které potkává na ulici, včetně jejich temných stránek skrytých pod společenskými maskami. Tady sahá po rapovém nebi. Hlavním tématem nové desky je ale dospělost a hledání sebe sama ve věku, kdy přichází čas přestat myslet jen na sebe.

Hned v úvodní skladbě Bene rapuje: „Nechcem si založiť rodinu, lebo by som si musel založiť rodinu” a svým absolutním rýmem odhaluje prázdnost argumentu i pochybnost nad tím, co je správné a co ne. V další skladbě Čas zdvihnúť kotvy lavíruje mezi touhou udělat krok do neznáma anebo zase znovu skončit s knihou v příšeří pokoje a v Hranici pro změnu rýsuje trochu zjednodušenou černobílou čáru mezi světem bohémů a úspěšných lidí, což je motiv, který jako kdyby vypadl z textů jeho oblíbených beatniků.

Biely plot pak rovnou maluje ironický obraz svého dospělého já, které musí vydělávat na hypotéku a snaží se nemyslet na to, že kdyby ho potkal Holden Caulfield, nejspíše by mu jednu natáhl. Panoptikum zkrachovalých vztahů a snů kreslí na Spam Poetry maličko deprimující obraz volby mezi dvěma zly, jako kdyby budoucnost ani nemohla být jiná než černá. S podobným myšlením by se Bene klidně brzy mohl stát další bizarní vyšinutou postavičkou ze svého lidského panoptika, které popsal na tři roky starém Albume, jež natočil s Karaoke Tundrou. Na druhou stranu si Bene dokáže vystřihnout skvělou a optimistickou skladbu Beaty, mýty, legendy a kicsinkó, jež je vzkazem nenarozené dceři (a sourozencem skladby Ťuťuli muťuli (pre syna) z desky se Stratasoulem), anebo závěrečnou Hudbu pro život s refrénovým dodatkem „Máš ho! Prežij ho!”

Bene toho v posledních letech natočil opravdu hodně a nekonečně omílaný obrázek bohéma z čajoven a barů, ve kterých čte Kerouacka a Bukowského, se třeba mně už začal maličko ohrávat. V jeho 27 letech navíc nepůsobí rozevláté bohémství sympaticky jako dříve, spíše tak nějak zamrzle v čase. Možná o to víc, že nepříliš originální Pekovy beaty na Spam Poetry staromilsky odkazují na 90. léta a časy, kdy věci byly pro naši (moji i Beneho) generaci tak nějak jednodušší. Diskutabilní vyznění textů, ze kterých máte pocit, že autor dospělost vlastně neřeší, jako spíše od ní utíká, a tuctové beaty dělají ze Spam Poetry jednu z nejslabších položek Beneho diskografie - a to i přesto, že ze slovenského hip hopu letos zatím nic lepšího nevzešlo.

Nic z toho ale nepopírá fakt, že Bene je jeden z mála rapperů působících na česko-slovenské scéně, který si zaslouží, aby jeho texty byly zvěčněny na papír. A je prvním, který této pocty dosáhl. Knížečku Slovenčina pre samoukov / Spam poetry vydal Literárný klub a kouzelnými ilustracemi doplnil Erik Šille. Listování v ní je skvělou příležitostí, jak si Beneho obraty a vtípky vychutnat i z trochu jiné perspektivy. Některé dvojsmysly navíc vyplynou na povrch teprve tehdy, když si je přečtete vytištěné - jako třeba ve verši: „keď sa pýtaš, že čo robím? // celý deň excellujem”.

A i když na nové desce Bene exceluje jen někdy, rozhodně to není žádný spam.

Karel Veselý
Radio Wave, 5. 8. 2011

¶ Vypočuť mp3…

? Objednať knihu…