2010-04-26 Literární noviny
Literární cirkus nabírá dech
Zazářil přímo v centru Bratislavy
“Básníci žonglující se slovy namísto akrobatů, drsně struční povídkáři namísto krotitelů dravých šelem, esejisté tahající překvapivé významy z kouzelnických cylindrů, vykutálení klauni limericků a nonsensu, zasnění novelisté provádějící své intelektuální přemety až pod kupolí pomyslného šapitó - Literární cirkus zazářil přímo v centru Bratislavy.” (Literární noviny 26. 4. 2010)
„Víno, ženy, spev a tanec, tak si žije veľvychcanec,” rozléhá se zvučný hlas básníka Vlado Jančeka sklepními prostorami klubu Nu Spirit na Šafárikově náměstí v historickém centru Bratislavy. „Celou cestou do lesa, strašne išlo dobre sa. Celou cestou z lesa, strašně išlo zle sa. Keď je jedným dobre, iní majú smolu. Horár ide hore, dolár ide dolu,” užívá si každou jednotlivou slabiku autor básnických sbírek Motýlov a Kocourov, několikanásobný vítěz soutěží v básnické improvizaci Improliga a Slam poetry. Je jedním z mladých slovenských básníků, schopných rozesmát i rozněžnit umění milovné studenty stejně jako literární publikum pokročilého věku, které přilákaly do Literárního cirkusu renomované osobnosti slovenské literatury jako Kornel Földvári nebo Stanislav Rakús. Z připravovaného románu História přečetl ukázky Peter Šulej, nahlédnout do rukopisu nového románu dal herec a spisovatel Laco Kerata, jako host zpoza řeky Moravy vystoupil se svými zpola improvizovanými, něžně-brutálními metaforami i autor tohoto článku.
Za vstupenku knihu
V jednom z koutů sklepního labyrintu rozložilo svůj stánek pořádající vydavatelství Kaliho Kertésze Bagaly - za vstupenku v ceně čtyř eur si může každý z návštěvníků vybrat zdarma jeden titul a odnést si jej domů jako suvenýr. Mezi tituly jsou osvědčené bestsellery jako sebrané spisy Milana Lasici a Júlia Satinského, Kniha o hřbitově Daniely Kapitáňové nebo sbírka poezie básníka Ivana Štrpky, člena skupiny Osamělí bežci, jehož verše zhudebnil Dežo Ursiny, ale i novotou vonící prvotiny vítězů literární soutěže Anasoft Litera, kteří se možná proslaví až za několik let.
Z jiného kouta se line lákavá vůně řízků, které podle receptů z knihy spisovatele Petra Pišťanka vaří zapálený propagátor literatury Dodo Nagy - autor rozhlasových pořadů, nabízejících literární laskominy slovenským posluchačům pravidelně již několik let každé nedělní odpoledne. O kousek dál vzniká přímo před očima přihlížejících zvláštní artefakt - Dalibor Kristek v rámci projektu Na skříni malované halí starou dřevěnou skříň do pestrobarevného hávu dekorativních obrazců a linií. Návštěvníci korzují chodbami mezi jednotlivými sály a sálky, popíjejí a zapojují se do zurčících rozhovorů, pří a diskuzí o nových knihách, ilustrátorech, krachujících vydavatelích, chudnoucích spisovatelích, ale i konzumerismem spoutaných médiích a kulturou pohrdajících politicích.
Energie dost, rozbitý nos
„Program Literárních cirkusů je postaven na kontrastech: spojování groteskního s tragickým, nízkého s vysokým, slavných se začínajícími autory. To vše je okořeněno provokativními verši, aby bylo veselo,” říká majitel soukromého vydavatelství a principál Literárních cirkusů Kali Kertész Bagala. „Jde mi o to, přilákat nové zájemce o slovenskou literaturu, aby nezašla na úbytě. I kdyby se z těch 100 lidí, kteří sem dnes přišli, nadchl pro čtení jen jeden, má to smysl.”
Literární cirkus má za sebou sedm let existence. Kromě kočování po slovenských městech navštívil už Vídeň, Berlín, Stuttgart, Mnichov a chystá se i do Prahy.
„Jde mi o prezentaci živé, právě vznikající literatury. Jde o knížky, které tu po nás zůstanou, až mi tu nebudeme,” říká Kali Bagala. Kromě Literárního cirkusu s tímto cílem založil literární klub (literarnyklub.sk), neúnavně pořádá literární soirée (scénická čtení z knih, které už byly vydány), literární kina (autorská čtení z rukopisů spojená se vznikem výtvarného díla) a besedy o literatuře ve školách ve stovkách slovenských měst a městeček. A jeho úsilí má přesah i mimo Slovensko.
Majitel rakouského vydavatelství Weiser Verlag Loize Weiser v rámci programu v klubu Nu Spirit představil německé překlady knih přítomných autorů a promluvil obecně o fenoménu středoevropské literatury. „Jsem nadšený atmosférou, která tu vládne. Je to tu vše nové, živé, provokativní, zábavné, po akademickém elitářství a intelektuální nabubřelosti ani stopy,” řekl LtN další zahraniční host, běloruský lingvista Sjyrhej Smatričenko.
O tom, že by mladí slovenští básníci a spisovatelé mohli energii rozdávat, svědčí i skutečnost, že celý večer zakončila nepříliš krvavá, leč o to divočejší bitka. Kapela Big Bastard Beat Band blízká divadlu GUnaGU nepřenesla přes srdce házení rajčat (byť šlo o miniaturní cherry rajská jablíčka) z publika a rozbila jednomu ze zúčastněných literátů nos. K příliš velké ztrátě krve naštěstí nedošlo, a tak se možná celý happening i závěrečný incident stane námětem některé z nových slovenských básní.
Ondřej Mrázek, Literární noviny 26. 4. 2010